Tag - Točník
Točník – vrchol s výškou 1146 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník, na severovýchodě České republiky, ve východních Sudetech, asi 10 km severozápadně od vrcholu hory Praděd. Rozsah hory (plocha svahu) se odhaduje na přibližně 5,2 km² a průměrný sklon všech svahů je přibližně 10°.
Geologicky patří masiv Točníku do celku Keprnický dóm a je složen z metamorfovaných hornin, především: rul (biotity), erlanů a slídových břidlic (staurolit, andaluzit, granát, sillimanit) a vyvřelin, především: meta- granodiority a metadacity.
Točník se nachází mírně severozápadně od středu celého pohoří Hrubý Jeseník, ležícího na hranici se sousedním pohořím Opavským. Jedná se o horu s klenutým vrcholovým povrchem, která se nachází v části Hrubého Jeseníku, ve východní oblasti (mikroregionu) zvané Keprnická hornatina, na boční větvi hlavního hřebene masivu Keprník, táhnoucího se od sedla Červenohorské sedlo. do Ramzovského průsmyku. Točník je nepříliš charakteristická hora, nacházející se v blízkosti osady Filipovice, která je součástí města Bělá pod Pradědem, ze severovýchodu „připojená“ k v tomto kraji příznačnější a mnohem vyšší Červené hoře.
Hora je omezena: ze severovýchodu hraničním průsmykem pohoří s Opawskými horami, 679 m n. m. směrem k vrcholu Bršť (hora Bršť je již v Opavském pohoří) a dvěma údolím bezejmenných potoků, které jsou přítoky říčky Biała Głuchołaska (část Bělá), z východu údolí Červenohorského potoka, z jihovýchodu údolím hl. Černý potok a Sněžný potok, od jihozápadu, nepřehlédnutelný průsmyk o výšce 1 140 m n. m. směrem k vrcholu Červené hory–J, od severozápadu údolí Rudohorského potoka a od severu údolí Keprnického potoka. V okolí hory se nacházejí tyto vrcholy: Nad Výrovkou, Domašovský kopec, Hříbková hora a Bršť na severovýchodě (poslední tři vrcholy se nacházejí v Opavských horách), Bělská stráň na východě, Jeřáb a Velký Klín na jih- východ Červená hora–V na jih , od jihozápadu Červená hora a Červená hora–J, od západu Keprník–JV, od severozápadu Keprník a Žalostná a od severu Spálená stráň.
V rámci hory lze rozlišit následující tři hlavní svahy: severní, severovýchodní a jihovýchodní. Vyskytují se zde všechny druhy zalesnění: smrkový les, smíšený les i listnatý les, dominuje vrchní horský smrkový les. Na všech svazích kromě smrkového lesa se s ubývající nadmořskou výškou objevují plochy porostlé smíšeným lesem a plochy porostlé listnatým lesem a na úpatí severovýchodních a jihovýchodních svahů již louky. Téměř všechny sjezdovky se vyznačují výraznou proměnlivostí výšky lesního porostu, s prořezávkami, pásy stromů, rovnoměrně rozmístěnými pásovými zářezy, přičemž největší je umístěna na jihovýchodním svahu, určená pro sjezdové tratě a průběh navazujících lyžařských vleků. a velké paseky. Ve vzdálenosti cca 250 m severovýchodně od vrcholu, ve výšce cca 1 100 m n.m. Ze zelené turistické značky je přístupná skupina osamocených skal s vyhlídkou na jedné z nich. Na severovýchodním svahu jsou navíc dvě malé oblasti balvanitých polí.
Svahy mají poměrně jednotné, vesměs mírné a rozmanité svahy. Průměrný sklon svahu se pohybuje od 8° (severovýchodní svah) do 19° (severní svah). Průměrný sklon všech svahů hory (vážený průměr sklonů svahů) je přibližně 10°. Maximální průměrný sklon jihovýchodního svahu v blízkosti vrcholu v nadmořské výšce cca 1050 m n. m. na vzdálenost 50 m nepřesahuje 35°. Svahy jsou pokryty sítí cest a obecně několika neznačenými cestami se zelenou turistickou značkou procházející hlavním hřebenem hory.
Točník je hora s jediným vrcholem. Na vrcholové ploše je malá mýtina obklopená smrkovým lesem s drobnými skalkami a porostlá velmi oblíbenou rostlinou Vysokého Jeseníku – borůvkou. Vrcholovou oblastí prochází hlavní cesta se zelenou turistickou značkou. Na této ploše se vedle turistické zastávky Točník s nadmořskou výškou 1 143 m, vyznačené na informační tabuli, nachází geodetický bod s nadmořskou výškou 1 143,44 m n. m. a zeměpisné souřadnice (50°09′18.57″N 17°08′51.33″E) s výškovým kamenem vztyčeným v roce 1937, vedle kterého je viditelný ocelový sloup, natřený střídavě vodorovnými bílými a červenými pruhy, varující před jeho destrukce s deskou Státní triangulace Poškození se trestá, cca 70 m severovýchodně od vrcholu. Na vrcholu je skála, která je vyhlídkou, ze které jsou omezené výhledy, a to: směrem k vedlejšímu vrcholu Červená hora–J.
Na vrchol se lze dostat z turistické křižovatky s nadmořskou výškou 700 m vyznačenou na informační tabuli. Odtud je třeba pokračovat po zelené turistické značce prudkým stoupáním asi 2,2 km až na vrcholovou skálu po pravé straně stezky.
