Druhá část jarní túry ve Vysokém Jeseníku v České republice. Scházíme z vrcholu Červené hory po červené turistické značce do sedla Červenohorské sedlo. Z vrcholu je rozlehlé panorama centrální části tohoto pohoří s vynikajícími výhledy na nejvyšší vrcholy. Z průsmyku nejprve po žluté značce a poté po cestách vyznačených na mapě dojdete na Velký Klín, vyšší vrchol masivu Velkého Klína. Poté směrem na sever klesáme na nižší vrchol masivu - Jeřáb, kde je asi 300 metrů dlouhý pás skal, vysoký až 5 m. Na nejvyšší skupinu skal je možné vylézt, ale vysoké stromy zakrývají výhledy. Z Jeřábu sestoupíme do Filipovic, cestou navštívíme Mariin pramen.


Virtuální túra: Výstup na Červenou horu z Filipovic, Česká republika
Trasa: Červená hora (1333 m n.m.; 50.144245, 17.136004) – Bílý sloup (1220 m n.m.; 50.139124, 17.140726) – Červenohorské sedlo (1013 m n.m.; 50.124872, 17.154535) – Pekárka (1050 m n.m.; 50.123352, 17.171455) – Velký Klín (1178 m n.m.; 50.132305, 17.180493) – Jeřáb (1077 m n.m.; 50.124872, 17.154535) – Pod skálami Jeřábu (927 m n.m.; 50.142744, 17.180857) – Mariin pramen (722 m n.m.; 50.145558, 17.189749) – Filipovice, silnice č. 44 (610 m n.m.; 50.156870, 17.172173)
Označení stezky: žlutá stezka, červená stezka
Délka: cca 11,5 km
Doba chůze: cca 3:30 h
Suma přístupů: 154 m
Sestup: 884 m

00:00:18 Červená hora
00:24:24 Bílý sloup
00:31:19 Pod Bílým sloupem
00:55:51 Červenohorské sedlo, bus
00:58:50 Červenohorské sedlo
01:25:11 Červenohorský potok
01:26:06 Pekárka
01:49:46 Velký Klín
02:00:07 Skály
02:04:17 Jeřáb
02:44:13 Pod skálami Jeřábu
03:03:39 Mariin pramen
03:15:26 Potok
03:19:08 Červenohorský potok
03:20:10 Drátovna – chata
03:23:04 Filipovice, silnice č. 44

Velký Klín – vrchol s výškou 1 178 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník na severovýchodě České republiky, ve východních Sudetech, ležící asi 6,5 km severozápadně od vrcholu hory Praděd. Rozsah hory (plocha svahu) se odhaduje na přibližně 4,1 km² a průměrný sklon všech svahů je přibližně 16°.
Velký Klín se nachází v centru pohoří Hrubý Jeseník, v boční větvi hlavního hřebene (hřebenu) hory Praděd, táhnoucího se od Červenohorského sedla po sedlo Skřítek, a je nejsevernějším vrcholem tohoto hřebene. Horský masiv má charakteristický „dvouhrbový“ tvar, z nichž vyšší „hrb“ je Velký Klín, ve tvaru kopule, a nižší, asi 100 m, je Jeřáb. Patří do mikroregionu Vysokého Jeseníku Pradědská hornatina.
Velký Klín je z jihu ohraničen průsmykem s výškou 1 080 m n. m. směrem k vrcholu Výrovka, od západu údolím Červenohorského potoka, od severu vrcholem Jeřáb, od severovýchodu údolím řeky Bělé a od východu údolími potoků Javorový Potok a Studený. Potok. Horu obklopují tyto vrcholy: Jeřáb na severu, Bělská stráň, Skalnatá a Klanke na severovýchodě, Skalnatý na východě, Malý Klín a Kamenný kostel na jihovýchodě, Výrovka na jihu, Velký Klínovec a Skalký u Červenohorského sedla na jihozápadě, Šindelná hora od západu a Červená hora–V a Točník od severozápadu.
Geologicky patří horský masiv Velkého Klína do celku vrbenské vrstvy a je složen z metamorfovaných hornin, zejména: fylonity, fylity (biotity, chlority a muskovity), ruly (plagioklasy), amfibolity, porfyroidy, stromatity, slídové břidlice ( staurolit, andaluzit, granát, silimanit), břidlice, křemence, vyvřeliny, zejména: metagranodiority.
Spodní svahy masivu Velkého Klína jsou pokryty smíšenými lesy, horní svahy a vrcholová část jsou pokryty vrchními horskými smrkovými lesy. Téměř na všech svazích, kromě severních a západních, jsou plochy porostlé smíšeným lesem, kromě smrkového lesa a na severovýchodních a severozápadních svazích s ubývající nadmořskou výškou i plochy porostlé listnatými lesy. se objevují a na úpatí severovýchodního svahu jsou dokonce louky. Na svazích je několik pruhů, prořezů a mýtin.
Krátké bezejmenné toky pramení na západních a severozápadních svazích a jsou přítoky Červenohorského potoka. Ve vzdálenosti cca 1,7 km severovýchodně od vrcholu ve výšce cca 655 m n.m. vyvěrá pramen Studánka Mločí pramen. Na hranici severovýchodního svahu, na protékajícím Javorovém potoce, v nadmořské výšce cca 770–925 m n.m. je zde kaskáda skládající se z deseti malých vodopádů.
Na vrchol nevede žádná turistická stezka. Nejvýhodnější vstup je z jihu po cestách vyznačených v mapě vedoucí od žluté turistické značky na rozcestí Pekárka. Vrchol je celý pokrytý lesem, jen v několika řídkách lesa jsou výhledy na sousední vrcholy.

Jeřáb – vrchol s výškou 1 077 m n. m. v pohoří Hrubý Jeseník, na severovýchodě České republiky, ve východních Sudetech. Přibližně 7,1 km severozápadně od vrcholu hory Praděd. Nachází se v severní části dvouhrbového masivu Velkého Klína, je jeho nižším vrcholem. Masiv Velkého Klína patří do mikroregionu Hrubý Jeseník s názvem Pradědská hornatina.
Z jihu vrchol přiléhá k nevýraznému horskému průsmyku směrem k vrcholu Velký Klín, ze severozápadu a severu údolím Červenohorského potoka a ze severovýchodu údolím říčky Bělé. V okolí vrcholu Jeřáb se nacházejí tyto vrcholy: Velký Klín z jihu, Velký Klínovec, Skalky u Červenohorského sedla a Šindelná hora z jihozápadu, Červená hora–V, Červená hora–V, Točník a Bršť ze severozápadu ( poslední vrchol je již v Opavských horách), ze severu Kozí hřbety (vrchol se nachází v Opavských horách), ze severovýchodu Nad Borovým, Šumná, Bělská stráň, Zaječí hora, Kamzičí skála a Ztracený vrch, z východu Klanke a z jihovýchodu Hřib, Skalnatý, Malý Klín a Kamenný kostel.
Vrchol je porostlý smrkovým lesem a porostlý alpskou trávou. Nachází se zde vystupující pás skalních útvarů, dlouhý přes 300 m a vysoký cca 5 m. Jedná se o výchozy skalního podloží metamorfovaných svorů, především fylonitových rul. Horniny patří do oblasti regionálního členění Českého masivu, krystalinika a prevarického paleozoika, Moravskoslezského kraje, v masivu Żulow. Stáří hornin je devonské. V horninách pozorujeme výskyt větších krystalů druhotné krystalizace – jedná se o znak fylonitové ruly.
Spodní svahy masivu jsou pokryty smíšenými lesy, horní svahy a vrcholová část jsou pokryty svrchními horskými smrkovými lesy. Téměř na všech svazích, kromě severních a západních, jsou plochy porostlé smíšeným lesem, kromě smrkového lesa a na severovýchodních a severozápadních svazích s ubývající nadmořskou výškou i plochy porostlé listnatými lesy. se objevují a na úpatí severovýchodního svahu jsou dokonce louky.
Krátké bezejmenné toky pramení na severozápadních a severovýchodních svazích a jsou přítoky Červenohorského potoka a říčky Bělé. Na úpatí severovýchodního svahu, v blízkosti silnice č. 450, u osady Domašov, je malý oválný rybník o délce cca 12 m.
Na severovýchodním svahu, cca 1050 m severovýchodně od vrcholové skály Jeřáb, vedle žluté turistické a bílé cyklotrasy, v nadmořské výšce cca 713 m n. m. vyvěrá pramen Mariin pramen, což je poutní místo s jeskyní, ve které byla umístěna socha Panny Marie.
Na vrchol nevedou žádné značené turistické stezky. Hlavní hřebenová cesta prochází vrcholovou oblastí směrem na vrchol Velký Klín a dále na vrchol Velký Klín–JZ. Nejlepší přístup na oba vrcholy je po žluté turistické značce na rozcestí Pekárka.

Hrubý Jeseník – mezoregion, který je součástí Východních Sudet a pohoří Jeseníky. Nachází se v severovýchodních Čechách – na pomezí Moravy a Slezska, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Na severozápadě je ohraničeno Zlatými horami, na severu a severovýchodě Opavským pohořím, na východě a jihovýchodě Nízkým Jeseníkem a na západě a jihozápadě Hanušovickou vrchovinou. Nejvyšším vrcholem je Praděd, 1 491 m n. m., s televizní věží Praděd, vysokou 146 m.

Film byl natočen 9. dubna 2024.

Region